Škodolibost?

Když se blížil konec starého zenového mistra, všiml si, že jeho žáci pro něho plánují skvostný pohřeb. Zavolal je k sobě, vysvětlil jim, že nechce, aby marnili čas takovým nesmyslem, a vyjádřil přání, aby ho nechali nepohřbeného.

"Položte mě někam na kraj lesa a nestavte žádný náhrobek; květiny a tráva, to je nejlepší náhrobek. Celé stvoření má mít účast na mém pohřbu. Chtěl bych zetlít co nejméně nápadně." Žáci protestovali: "Když tě nepohřbíme, sežere tě divoká lesní zvěř!" Mistr jim dal za pravdu, že když ho nechají nepohřbeného, nepochybně ho sežere divoká lesní zvěř.

"Ale," pokračoval, "pohřbíte-li mě do země, určitě mě sežerou červi. Proč nadržujete červům?"

Reklama